Co jsem poslouchal tohle léto

Poslední dva měsíce se pro mě točily především ve víru filmů, ale i na tu hudbu jsem si našel čas. A pokud bych počítal jako léto i červen, který jsem prožil v otroctví na skotské farmě mezi řádky jahod, tak jsem se naposlouchal muziky vlastně víc než kdykoli předtím. Zmíním tu jenom sedm desek, které ale považuju pro to období za zdaleka nejdůležitější a třeba padnou do oka (resp. ucha) i někomu dalšímu, kdo při jejich poslechu bude chtít prožít zase část svého života. Vybíral jsem na základě toho, jestli se mnou ta hudba pohnula. Ať už mě rozplakala, nebo mě roztančila. Protože ta opravdu dobrá hudba dokáže udělat obojí.

Nick Hakim - Green Twins

Psychedelická výprava do míst, kde se jazz misí s elektronickou hudbou. Kde se kytary ztrácí na vlnách retro samplů. Kde se verše o lásce, smutku, hledání sebe sama a o Bohu, který je samozřejmě žena, pronáší jen tak do prostoru, často napůl ztracené v intenzitě té krásné muziky. Ale kdo si je vyloví, najde poklad.

Favoriti - I Bet She Looks Like You & Miss Chew

Mac DeMarco - This Old Dog

Nosím dříví do lesa, ale především si sypu popel na hlavu, protože nerozeznat krásu tohohle klenotu vyžaduje zabedněnost, jakou se můžou pyšnit jen opravdoví fanoušci, co chtějí to samé pořád dokola. A jedním takovým jsem byl taky. Citlivá zpověď v doprovodu akustické kytary a jemného elektra. Delikatesa, co vyžaduje čas, ale když jí ho dáte, vrátí vám toho mnohem víc. O snech, lásce a o tom, jak si ti dva často protiřečí.

Favoriti - Moonlight on the River & Dreams From Yesterday

Tyler the Creator - Flower Boy

Dekonstrukce materialismu aneb na co zlatý řetěz, když už ani nevím, kým doopravdy jsem. Deska jako jízda autem. Jenom ta hladká silnice se občas mění na drsnou polní cestu plnou hrbolů. A z nuly na sto se tu zrychluje dost často. Na Tylera překvapivě citlivá zpověď, která ale neztrácí na syrovosti tam, kde je to třeba. Za mě jsou nejlepší ty části, kdy by tu jeho nabušenou káru při silniční kontrole nezastavili, protože jede povolenou rychlostí, ale uvnitř ní se to bije čímsi zkaženým a rozervaným. Smutek schovaný za funky retro beaty.

Favoriti - Boredom & See You Again

Micah P. Hinson And The Nothing

Texaský kovbojský folk jak poleno, a přece v tom něco unikátního je, co mi nedalo a musel jsem to poslouchat znova a znova. Věčně nalomený hlas a produkce plná široké škály instrumentů z toho alba dělá bohatý posluchačský zážitek. Na 53 minut přenese do jižanské Ameriky, kde se chlastem nešetří a chlapi u napůl vyhořelých cigaret strádají nad ženami, co odešly. Básnickými obraty tak zdatnými, že to zaručeně zapůsobí na kohokoli, kdo je tomu univerzálnímu smutku otevřený. Tři akordy a upřímný hlas byly stejně vždycky v muzice mýmu srdci nejbližší.

Favoriti - I Ain't Movin' & The Quill

The Antlers - Hospice

Hudební doprovod těch smutných částí mého měsíčního pobytu ve Skotsku. Překvapivě to s tamní atmosférou nemá nic společného. Víc než rašelinou a větrem je tohle album nasáklé městem a civilností. O tom, že v tichu krása vynikne nejvíc. Odcizení a hledání vztyčených bodů na plochách subtilní elektroniky a akustických kytar. Vlastně dost ambientní záležitost, která si mě získala hlavně texty, které podává zpěvák tak citlivě, že mu jde sotva rozumět, ale jakmile je posluchač pochytí, těžko se dostávají z hlavy.

Favoriti - Bear & Two

Archy Marshall - A New Place 2 Drown

S příchodem léta jsem se zase jednou zavřel do ateliéru a začal se věnovat malování, jakkoli to nikdy jindy přes rok nedělám. Svému neumětelství navzdory tam cákám jednu barvu za druhou a pod rukama mi tam na plátnech vznikají expresivní figury. Nenašel jsem k tomu lepší soundtrack než tuhle elektronickou odyseu za nalezením klidu v duši navzdory úzkostem a rozpadajícím se vztahům. Dost svérázná deska Archyho Marshalla (jinak King Krule) je ale víc než o textech hlavně o specifické atmosféře, kterou ty jeho avantgardní elektronické zvuky vytvářejí. Nic podobného jsem dlouho neslyšel. Album A New Place 2 Drown je totiž samo o sobě ve skutečnosti výborné místo, kde se topit. Sebe a všechny své myšlenky a pocity.

Favoriti: Swell & Arise Dear Brother

LCD Soundsystem - Sound of Silver

Nic nového pod sluncem, já vím. Ale pro mě ve skutečnosti velký objev, který mi prozářil taneční energií první polovinu srpna, která by se jinak sama ztrácela v nostalgii po zážitcích z festivalů. Nehledě na to, že poslední skladba z téhle jinak výsostně veselé desky tvoří těch nejdojemnější pět minut, co jsem v doprovodu hudby za tohle léto prožil. O lásce, která je tak intenzivní, že přináší nejen radost, ale i bolest. A stejně nechceme, aby byla jiná. Už jen za to bych Sound of Silver adoroval, ale ono je to album plné dalších výborných tracků, které se v rytmu tance a bezbřehé radosti často zaobírají mnohem závažnějšími tématy, než by se skrz hudební doprovod mohlo zdát. A stejně tak často jsou humorné a plné satiry.

Favoriti: New York, I Love You But You're Bringing Me Down & All My Friends