Nejlepší desky roku 2018

Nekonečně dlouhé dva semestry a nekonečně krátké prázdniny. Sbírání hroznů na italské vinici a sbírání vlastní osobnosti ze země. Ten rok se pro mě protočil tak nějak po své vlastní ose, a přestože jsem byl přesvědčen, že na jeho konci vyjdu poučený, tak nějak si všechny svá předsevzetí z osmnáctky nesu dál i do roku 2019. Jestli mě to všechno někam posunulo, tak aspoň hezky šupem po sonických dráhách hudebního průmyslu. A sic jsem se snažil naposlouchat hlavně staré resty, našel jsem si dost času i na novou hudbu. S měsíčním zpožděním vám teď představuju deset desek (ha, jak se mi to hezky rýmuje), které se mnou nějak za těch dvanáct měsíců hnuly. Ne všechno se vlezlo, ale to, co bylo nejzásadnější, rozhodně zůstalo. Pořadí je náhodné krom dvou posledních desek, které považuji za absolutní vrcholy loňska. Na konci článku jsem pak nechal svůj playlist na Spotify s dvacítkou skladeb, co tenhle rok mým uším chutnaly nejvíc.

Ryley Walker - Deafman Glance

Country gone wild. Na svých rukách vynesl Ryley podivnou sonickou konstrukci složenou z kytar, bicích a synťáků. Instrumenty několikrát rozložil na kusy, než je seskládal do atypických nositelů melancholie. Při přenášení čistých emocí se mu to rozpadá pod vlastním tlakem do kakofonických a někdy až hlukových kompozic, které samovolně přechází do pomalých posmutnělých balad, co rezonují v lebce ještě několik dní po poslechu. Texty jsou to krátké a neuchopitelné, ale právě ve své nejednoznačnosti nutí k interpretaci a některá sousloví se zaseknou do paměti a už se nepustí. In Castle Dome si přezpívávám ve sprše do dneška, sic té skladbě vůbec nerozumím. A to je to nejlepší doporučení, jaké můžu vůbec dát.

Favoriti: In Castle Dome & Accommodations

Father John Misty - God's Favorite Customer

Postmoderní šašek na chvíli zavřel vše ironizující personu do šuplíku a na hotelovém pokoji prožil psychický breakdown. Vyšla z toho překrásná deska, která je jedním z nejsilnějších vyznání lásky tohoto roku. Spíš než čistý cit z toho vypadává závislost na manželce, bez které by to neutáhl. O potřebě blízkosti a přiznání si, že jsme odevzdáni na milost milovaných. Pár vtipů o ještěřích lidech a materialismu included. Vše zabaleno v (někdy až moc) dokonalém a čistém instrumentálním sevření. Není to Honeybear, ale milá a malá deska o obsesi. Věcmi ale hlavně lidmi a jak se nám to občas v tom našem kapitalismu propojuje.

Favoriti: Please, Don't Die & The Palace & Just Dumb Enough to Try

Mount Eerie - Now Only

Zvuková mapa po citových stezkách Phila Elverum. Víc než cokoli jiného připomíná poslední album Mount Eerie deník, který se vztahuje od současnosti kamsi daleko do neurčitých kontur mládí. Texty skoro nezpívá, spíš do té kytary a subtilní elektroniky vypráví. O smrti své ženy, o své malé dcerce ale i o stopování po Evropě. Vzpomínkový kolotoč zvukových stop, který je komponovaný mnohem složitěji, než je na první poslech znát. Krajinomalba črtaná na pokrčený papír konci strun. Po pražcích se přijíždí jinak než jinde. Je to taková asociativní hra vzbuzující pocit tepání srdce. Neposlouchá se to snadno a hranice intimity je tu překročena na kilometry daleko, ale za vším tím smutkem a bezmocí se skrývá čistá láska k zesnulé partnerce, která měla být životní. A hlavně silná a svérázná muzika.

Favoriti: Tintin in Tibet & Dissonation (ale funguje to hlavně jako celek)

Trevor Powers - Mulberry Violence

Jako hrát nožem na violu. Orchestrální hudba rozsekaná na výkřiky a elektronika tak pochroumaná, že může vycházet jen z rozmlácené mašiny. Z počítače, který trpí. Víc než o možných citech umělé inteligence ale Trevor Powers (dřív Youth Lagoon) podává svým (kontrastně) jemným, štěněčím hláskem, svoji doposud nejosobnější zpověď. Konceptuálně poutavá jízda, ke které se cesta hledá těžko a ona sama se to nesnaží nijak usnadnit, ale jakmile chytne, nepustí. Nejnásilnější deska roku (název opravdu není falešná reklama), ale zajímavější elektronické album aby člověk hledal s detektorem kovu. Pro náročnější ucho výzva na několik poslechů. Když by se tím někdo poctivě prokousal, umírám touhou to s někým rozebrat u piva/vina!

Favoriti: Film It All & Clad in Skin

Earl Sweatshirt - Some Rap Songs

Krátká ale vydatná jednohubka hraničící s avantgardním jazzem - promumlaná do intenzity. Jsou to dvou minutové črty, ale ve své krátkosti to dupe na plyn jak v rapu máloco za poslední dobu. Atmoškou je to prosycené a stopáž utíká tak rychle, že jsem si ani nevšiml, že to poslouchám už potřetí dokola. Instrumentálně invenční a textově sebe-ironické, ale ne na sílu, spíš v nenápadných, chytrých náznacích. Opakované poslechy jsou pro správné uchopení téhle sbírky zvukových skic nutné. Pro začátek doporučuju tohle nádherné video. V dalších letech víc Earla, poprosím! 

Favoriti: Shattered Dreams & The Bends & Ontheway

Pinegrove - Skylight

Vlastně nic nového pod sluncem. Něco v tom ale je a díky tomu jsem se ke Skylight vracel celý podzim v pravidelných intervalech. Chytrého tradičního písničkářství je taky v posledních letech jak šafránu, tak jsem vděčný za každý nový zářez. O hledání změny. O hledání vlastní laskavosti. Vůči sobě ale hlavně okolí. Frontman se měl z čeho zpytovat a ono se to v tom zrcadlí, ale jde z toho cítit upřímnost a opravdová snaha o změnu. Protože jsem letos sám posral ledacos, svoje momenty katarze jsem si v tom taky našel. Draw a line in my life, singing this is the new way I behave now. V rámci alt-rocku navíc výborně složené aranže, které jsou podvědomě hrozně povědomé, ale doopravdy se s ničím nedají spojit. Vždycky je v nich nějaký atypický prvek. A to beru! Žádná samoúčelná novota, ale nenápadná invence.

Favoriti: Rings & (!!!) Skylight & Light On

Kids See Ghosts

Razantní útok činelem. Úder přímou čarou rovnou do sluchovodu. 23 minut sonického barbarství feat. kmenové bubny a zaříkání jak z prastarého rituálu kdesi v pralesích. A jestli něco na téhle desce jsou Kanye West a Kid Cudi, tak dva šamani, jejichž neúnavné čarování se slovy nakonec hlavu ovládne. Krátká ale vyčerpávající voodoo session nesená temnou magií rapu až k extatickému konci. Spirituální osvícení se na konci sice nekoná, ale vjemů z téhle jízdy zůstává tolik, že se k tomu neúnavně vracím pro víc. Experimenty na poli hudební produkce a podivné atypické beaty ani nezmiňuju. Občas to ve svých chorálních pasážích připomíná hymnu. Srovnání s hudbou Woodstocku není nemístné. Taky se tu řve za svobodu.

Favoriti: Reborn & Freee (Ghost Town pt. 2)

Kamasi Washington - Heaven & Earth

Spirituální jazz nebyl nikdy blíž nebi, jak už naznačuje název desky. Ten dává ostatně taky vědět, že nás Kamasi dokáže posadit i na Zem. Dvou a půl hodinové album, které si nejvíc užijete na jeden zátah. Komplikované aranže plné chorálů, saxofonů, trumpet a bicích a všechno se to v sobě mísí tak nějak přirozeně, jako by to do sebe vždycky patřilo. Kamasiho talent spočívá hlavně v tom, že bere základní jazzové tóny, které tu vždycky byly, ale on si s nimi dál hraje, až je přeskládá do nových neobvyklých forem. Úplně avantgardní jazz nečekejte, ale ani žádnou salónní klasiku. Kamasi si bere to nejlepší z dědictví spirituálního jazzu a posouvá ho do vesmírných sfér, ve kterých se s ním proletíte několikrát kolem oběžné dráhy vlastního nitra. Bez všech srandiček, jaké tu rád nahazuju, to při intenzivním poslechu od první skladby do poslední opravdu může být duchovní zážitek. A to se dá říct o málokteré současné hudbě.

Favoriti: Street Fighter Mass & Show Us the Way 

Blood Orange - Negro Swan

Pokud byste nevnímali texty, můžete tu desku v zásadě celou protancovat, což by ale byla obrovská škoda. A to říkám jako někdo, kdo je pro tancování vždy a za každých okolností! Politicky angažované disko. O hranicích intimity, důležitosti individuality a o smíření se s vlastním tělem. Už první skladba, Orlando, která popisuje šikanu jako první zkušenost s cizím dotykem napovídá, kam se budeme textově ubírat. Celou deskou navíc provází monolog trans aktivistky, který přidává poslechu razantnější apel a zároveň paradoxně posluchači dává větší pocit důvěrnosti, protože Janet Mock mluví jako by přímo k nám. O zajímavých elektronických aranžích ani nemluvě. Dlouho jsem neslyšel album, u kterého se dá zaujatě hodiny diskutovat o politice (BLM, LGBT, MeToo) a zároveň se na něj dá stejně tak dobré pařit až do rána. Umí rozplakat i roztančit a v těch nejlepších momentech dokáže obojí zároveň.

Favoriti: Orlando & Hope & Nappy Wonder & Holy Will

Marlon Williams - Make Way for Love

Svoji hudební lásku roku jsem našel až na jeho úplném konci, ale pobláznila mě natolik, že jsem dva týdny nezapnul do uší nic jiného. Novozélanďan Marlon stvořil na ploše 40 minut autonomní oblast posluchačského blaha, která je ohraničená silou jeho překrásného hlasu. Zvonivé kytary, které si umí dupnout, ale jde jim to i při intimním vybrnkávání. Do toho chorály, housle a klavírní balady. Je v tom vlastně všechno. Neskutečně sevřený, koncepčně a hudebně promyšlený kus muziky, který neustále překvapuje (přechod mezi retro rock'n'rollovým Party Boyem a avantgardní divnověcí Can I Call You miluju nade vše). Je to teda celé obehnané patinou 50. let a konkrétně eponymní skladba evokuje Elvise jako máloco, ale on si do toho ten Williams vždycky přidá něco, co je jen jeho a tím si to celé přivlastní. Baví to hudebně a jeho hlas je natolik svérázný, že to na něm celé dost stojí, ale lidsky to sejme především tím, že se dá i v roce 2018 poutavě a jinak vyprávět o rozchodu. Slzička ukápla, nebudu zapírat. Letos lepší (nejen) breakup album nevyšlo, tečka. 

Favoriti: Všechno! (ale speciální slabost mám pro zrovna nejtradičnější Beautiful Dress)

Zdroje:
http://diymag.com/media/img/Artists/B/Blood_Orange/_900x900_crop_center-center_75/BO_NEGROSWAN_packshot_19Jun_3000.jpg
https://ryleywalker.bandcamp.com/album/deafman-glance
http://musicnow.cz/wp-content/uploads/2018/06/34307597_2087053981567936_6990920462427488256_n.jpg
https://dvfnvgxhycwzf.cloudfront.net/media/SharedImage/imageFull/.fug6GvKW/SharedImage-80689.jpg?t=2deb0dda79ad7c5e2de2
https://f4.bcbits.com/img/a0616054986_10.jpg
https://f4.bcbits.com/img/a2990048774_10.jpg
http://musicnow.cz/wp-content/uploads/2018/06/father-john-misty-gods-favorite-customer.jpg
https://f4.bcbits.com/img/a0730717127_10.jpg
https://f4.bcbits.com/img/a1977504656_10.jpg
https://snworksceo.imgix.net/cav/98cc0807-5e30-44a2-ad0c-b5519b0f775b.sized-1000x1000.jpg?w=1000